|
|
Assembly rules in plant communities
ŠVAMBERKOVÁ, Eva
Understanding the mechanisms of species co-occurrence in plant communities and determining the most important drivers of community assembly is one of the central questions in community ecology. Problematics of assembly rules is relatively difficult and most of the studies are based on null models, simulations, or observational methods rather than on experimental approach. This thesis focused on an experimental approach which can clarify many ecological mechanisms contributing to answer many questions related to assembly rules concept. Research in this thesis was focused both on stochastic and deterministic processes influencing the species community composition. Adding seeds or transplants of different species (including also the non-resident species) into community and also into plots with restricted competition and monitoring their establishment and survival for several years, the research highlighted the important role of priority effects on species community composition, the importance of the biotic filter as one of the main drivers in composition of meadow species and suggested that species composition is necessary to compare with the appropriately defined species pool. Research in this thesis also compared different estimation methods of species pool assessment with experimentally determined species pool trying to find the most appropriate possibility of the estimation of species pool.
|
|
|
Plant perception of soil heterogeneity in the field
Hrouda, Adam ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Martínková, Jana (oponent)
V přirozených ekosystémech jsou živiny v půdě rozmístěny nerovnoměrně, ve formě tzv. půdních kapes. Rostliny v umělých podmínkách často vykazují schopnost na takovou heterogenitu půdy reagovat pomocí morfologické plasticity kořenového systému. Ukazuje se, že přítomnost kompetice může mít vliv na to, zda a v jaké míře plastická odpověď proběhne. Míra uplatnění plastických úprav morfologie kořenů v přirozených podmínkách je však dosud neobjasněná. Ve světle toho jsem provedl terénní experiment, jehož cílem bylo posouzení vlivu uměle vytvořené půdní kapsy bohaté na živiny na podzemní biomasu (a) přítomného společenstva a (b) modelových rostlin. Pokusný prostor sestával z mřížky čtverců (30×30 cm) s modelovou rostlinou uprostřed. V polovině čtverců byla vytvořena umělá půdní kapsa bohatá na živiny, vzdálená 5,5 cm od modelové rostliny. Přítomnost umělé půdní kapsy neměla za následek zvýšení jemné podzemní biomasy ve čtverci. Tato však přibývala se zvyšující se půdní vlhkostí, odhadnutou pomocí průměrných Ellenbergových indikačních hodnot ve čtvercích. Podíl kořenů modelových rostlin v obohacené čtvrtině ani celková biomasa kořenů modelových rostlin nevzrostly ve skupině ošetřených rostlin oproti kontrolní skupině. Kompetice ve čtvercích s umělou půdní kapsou byla pravděpodobně vyšší, o čemž svědčí...
|
|
|
Prostorové uspořádání kořenového systému vzhledem k heterogenitám půdy
Hrouda, Adam ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Kuťáková, Eliška (oponent)
V bezzásahových ekosystémech jsou voda a minerální živiny nerovnoměrně rozmístěny v půdě. Na tuto heterogenitu mohou rostliny reagovat pomocí aktivní fenotypové plasticity kořenových systémů, a to jak morfologické, tak fyziologické. Jednotlivé druhy se mezi sebou liší v reakcích na nerovnoměrné uspořádání živin, a to v kompetici i bez přítomnosti kompetitorů. Pozorované odlišnosti vedly ke vzniku teorií popisujících mechanismy koexistence druhů v rámci společenstva. Díky řadě provedených pokusů máme jasnější představu o způsobech, kterými kořeny reagují na půdní heterogenitu, ovšem dodnes zůstává otázkou, jakou mírou se kořenová plasticita rostlin podílí na tvorbě a fungování společenstva. Řešením by mohlo být podrobnější zmapování půdní heterogenity a na něj navazující experimenty v realističtějších podmínkách.
|
|
| |
host ::
RSS.